Demokracie
Národ nebo občané?
„Mluvíš tak krásně německy!
Jsi z Bavorska? Jsi z Frank? Nebo jsi z Würzburgu?
Tak, kdo tedy jsi?”
„Možná máš otázky!
Někteří říkají, že mluvím dost nesrozumitelně!
A opravdu: Nejsem nic z toho!
Jsem totiž Evropanka!“
„Co to znamená – Evropanka?
Nejedná se u původu o místo, odkud pocházíme?
A existuje vůbec něco jako – evropská národnost?”
“Samozřejmě, že ne!
Mluvíme německy, někteří se cítí být Bavory nebo Franky, ale všichni patříme k obyvatelůmEvropy!“
“OK, chápu!
To samozřejmě platí i pro Poláky, Francouze, Italy, Rumuny a další …
Ale co nás vlastně spojuje?”
Rozhodnutí
Grafika, kterou jste již viděli na tabuli,
nám pomáhá pochopit, kdo činí rozhodnutí v Evropě,
která se pak dotýkají přibližně 450 milionů lidí.
Musíme vám ji blíže vysvětlit:
Klikněte jednoduše na otazník a zde dozvíte další
Informace k některým důležitým otázkám
politické organizace v Evropě!
Je třeba zodpovědět tři důležité otázky. Více se dozvíte po kliknutí na otázky:
Zastoupení občanů
Evropská unie je zastupitelskou demokracií.
To znamená: Nevyjadřujete svá politická přání přímo,
ale tak, že tím pověříte svého zástupce.
Zdroj obrázků: Kontaktní kancelář Evropského parlamentu v Belgii
„Zvolíte si tohoto zástupce – říká se mu zastupitel – a ten pak, v rámci jeho členství ve své straně, zastupuje vaše názory v Evropském parlamentu.
Vyvstává však přitom několik důležitých otázek:
Evropský parlament je největším nadnárodním parlamentem na světě: Jeho 705 poslanců z 27 zemí v současné době zastupuje přibližně 450 milionů občanů. To znamená, že každý člen parlamentu zastupuje přibližně 634 000 lidí.
Bylo dohodnuto, kolik poslancůpochází z jednotlivých států EU.
96 poslanců pochází z Německa
Poslanci Evropského parlamentu se spojili a vytvořili sedm takzvaných politických skupin, jejichž členové se cítí politicky propojeni: Skupina Evropské lidové strany (EPP), Skupina progresivní aliance sociálních demokratů v Evropském parlamentu (S&D), Renew Europe, Identita a demokracie (ID), Zelení / Evropská svobodná aliance (Zelení / EFA), Skupina evropských konzervativců a reformistů (ECR) a Levá skupina v Evropském parlamentu – GUE / NGL. Kromě toho existuje 38 poslanců, kteří nepatří do žádné ze zmíněných skupin. V Evropském parlamentu je tedy tolik různých politických směrů!
Více informací o Evropském parlamentu a jeho fungování naleznete zde.“
Optimalizace
Může EU skutečně za vše a není dokonce postradatelná, při vší té váhavosti a hádkách v mnoha oblastech společné politiky, jako např. v otázce imigrace nebo nákupu vakcín?
„Samozřejmě, že EU dělá neustále chyby. Instituce EU někdy vyvolávají vztek kvůli nadbytečné regulaci nebo byrokratické zkostnatělosti. A existuje spousta stížností na neschopnost jednat a neefektivnost EU, zejména proto, že u důležitých rozhodnutí platí zásada jednomyslnosti. To znamená, že návrhy lze blokovat vetem pouze jednoho z 27 členských států.“
Lisabonská smlouva z roku 2009 se však pokusila úspěšně vyřešit nedostatky EU hned na několika různých úrovních:
- posílením Evropského parlamentu
- zjednodušením rozhodování na základě většiny
- vedoucími kandidáty ve volbách do Evropského parlamentu
- zavedením Evropské občanské iniciativy
Bezbranná Evropa
Lhostejnost, národní a osobní sobecké zájmy, ale také nepřátelství a pomluvy politické praviceohrožujíEvropu jako myšlenku a historický mírový projekt.
Musíme se tomu umět bránit– bdělostí, otevřeností a dobrými nápady. Bono, zpěvák irské rockové skupiny U2, to vše shrnul do upřímné prosby (klikněte zde pro původní článek na faz.net) – proti nacionalismu, uniformitě, nezájmu …
Zdroj obrázků:FalkenaugeLicence:CC BY-SA 3.0
… za jednotu v rozmanitosti, míru a rovných příležitostech.
Bono také zdůrazňuje to, co kdysi – a stále je – nejvnitřnějším jádrem evropské myšlenky: že v Evropě panuje mír. A hovoří o prosperitě v Evropě a o tom, že musíme tuto prosperitu distribuovat lépe – s naším způsobem politického života: se silnou demokracií!
Nejmocnější zbraní, kterou sjednocená Evropa má, jsou však občané, kteří se vždy a všude zastávají evropských hodnot.
Obyvatelé Evropy
Evropa je kontinentem rozmanitosti. Nemá smysl odcházet ze sjednoceného národa Evropanů. Lišíme se v jazyku, kultuře, historii, tradici.
I – nebo především – u jídla mnoho Evropanů vyhledává své regionální speciality. Například pizzu můžete jíst kdekoli v Evropě – ale pochází z Itálie. A bílá klobása byla vynalezena v Bavorsku!
„A nejen u jídla jsem skutečný Evropan! ! Říkám jen: Pizza, coq au vin, paella, bílá klobása, tafelspitz, bigoš, guláš, cozonac, moussaka …”
A je zde další závažný problém. Mnoho lidí chce přijít do Evropy – z Asie, Afriky nebo z jiných částí světa. Mnoho z nich hledá v Evropě ochranu nebo jednoduše lepší životní podmínky. Nově příchozí se snažíme integrovat a zapojit do velké evropské rodiny. Všichni společně tvoříme velkou, pestrou evropskou populaci – ale rozhodně ne „národ“.
Jak vznikají v EU zákony?
„Co je vlastně evropský zákon?”
„Odpověď je jednoduchá a současně také komplexní:
V EU jsou totiž vydávána nařízení, směrnice, rozhodnutí a doporučení.
V uvedeném pořadí se snižuje jejich míra závaznosti.“
„A jak tedy vzniká zákon?”
„Musíme se vlastně zeptat: Kdo navrhuje zákon?
V tomto případě je to Komise.
A jak zákon vzniká?
Prostřednictvím diskuzí (tzv. „čtení“) v Evropském parlamentu a v Radě.
Pro dosažení dohody také probíhá „neformální trialog“, menší kolo.”
„A co když se Parlament a Rada v názorech liší?“
„K tomu může docházet často.
Pak rozhodne nejprveEvropský parlament o stanovisku Rady.
Pokud mezi oběma rozhodovacími orgány stále nedojde k dohodě, je svolán dohodovací výbor.“
A rozdělení moci?
Aby bylo možné dosáhnout co nejspravedlivějšího zacházení se všemi veřejnými otázkami, státní myslitelé od 17. století požadují, aby rozhodující pravomoci ve státě nebyly ve stejných rukou.
Více či méně musí tedy být odděleny tři oblasti.
Lidé, kteří hlasují o zákonech, zasedají v Evropské unii v Evropském parlamentu a v Radě Evropské unie(Rada ministrů EU).
Lidé, kteří provádějí zákony v EU, sedí v národních vládách, Evropské radě a Evropské komisi .
Lidé, kteří zajišťují, aby byly zákony v EU prováděny stejným způsobem, sedí u Soudního dvora Evropské unie (EUGH).
Kdo je občanem EU?
Existuje vůbec evropské občanství? Nebyl by to zásah do práv národních států, tj. Německa, Polska, Francie atd.? Ale mnoho občanů se cítí být Evropany – více než na národní nebo regionální úrovni! Co s tím?
Řešení problému je velmi jednoduché:
Všichni občané státu, který patří do EU, jsou automaticky také občany EU, tj. občany Unie.
To bylo stanoveno v Maastrichtské smlouvě v roce 1992 (článek 17).
Aco to znamená, prosím? Přináší to pro jednotlivce nějaké výhody? Nebo i povinnosti?
Zdroj: flazingo.com
Základní výhodou je, že tím, že jste občanem Unie, jste státním příslušníkem celé Evropy.
Jste opravdu „doma“ všude. To má například výhody při hledání zaměstnání nebo bytu.
Nejdůležitější „povinností“ občanů Unie je bezpochyby účast na politických událostech v Evropě.
Účast ve volbách do Evropského parlamentu je obzvláště důležitá.
