Právní stát
Aktuálnost debaty
- V Maďarsku vládnoucí strana Fidesz od roku 2011 systematicky podkopává důležité základy demokratické společnosti, například skupováním médií a nakladatelství prostřednictvím stranicky loajálních podnikatelů a odnímáním licencí médiím kritickým vůči vládě prostřednictvím Maďarské mediální rady ovládané stranou Fidesz. Utváření nezávislého veřejného mínění je tím ztíženo.
- V Polsku může být soudce za své rozsudky odsouzen disciplinární komorou, kterou ovládá úřadující vládní strana PIS. Kromě toho se polská vládnoucí strana snažila změnou věkové hranice pro odchod do důchodu uvolnit soudcovská místa a ovlivňovat jejich následné obsazování a ohrožuje tak nezávislost polské justice.
- V některých evropských zemích zůstává velkým problémem korupce: V jižní Itálii plyne mnoho peněz z fondů EU do kapes podnikům napojeným na mafii. Bulharsko a Rumunsko byly ve Zprávě EU o právním státu 2020 kritizovány za závažné problémy s korupcí. Ale ani němečtí politici neodolali pokušení zneužít svého úřadu – jak ukazují poslední aféry v souvislosti s respirátory během pandemie COVID-19.
Úvodní informace
Právní stát je základní hodnotou, na které staví EU (čl. 2 SEU). Zaručuje dodržování základních práv a všech ostatních demokraticky dohodnutých pravidel a zákonů. Všechny orgány EU a vlády, správní orgány a soudy členských států smí jednat pouze v rámci smluv EU a demokraticky vydaných zákonů (tj. směrnic a nařízení na evropské úrovni). Jejich rozhodnutí musí být soudně přezkoumatelná nezávislými soudy. Právní stát rovněž zahrnuje boj proti korupci a ochranu nezávislosti sdělovacích prostředků. Zajišťuje, aby veřejnost byla náležitě a dobře informována o politice a opatřeních EU.
- Zásady právního státu znamenají, že i samotná EU, orgány, úřady a soudy nejednají svévolně, ale pouze v mezích svých pravomocí a úkolů, které jim byly svěřeny. To upravují čl. 4 a 5 SEU. Rovněž se zde uvádí, že všechny pravomoci, které nejsou výslovně svěřeny EU ve smlouvách, přísluší členským státům. To však má tu nevýhodu, že by EU neměla zasahovat v mnoha oblastech nebo doplňovat opatření členských států, pokud zde nastanou problémy. To platí například pro politiku v oblasti zdraví, kdy byla činnost EU v mnoha zemích vnímána jako nedostatečná a těžkopádná v boji proti koronavirové krizi.
- Listina základních práv Evropské unie obsahuje důležitá práva na ochranu občanů před svévolnými zásahy do právního státu
- Článek 41 přiznává právo na řádnou správu, která je nestranná a spravedlivá a musí v přiměřené lhůtě rozhodnout a své rozhodnutí odůvodnit. Je tím zahrnuto i právo být vyslechnut před přijetím pro někoho nevýhodného rozhodnutí.
- Článek 47 přiznává každému právo podat opravný prostředek proti jakémukoli porušení svých práv nebo svobod před soudem. Soud musí být nezávislý, nestranný a zřízený zákonem. Řízení musí být spravedlivé a veřejné a musí proběhnout v přiměřené lhůtě.
- Článek 48: „Každý obviněný se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem.“
- Článek 49 zakazuje trest za jednání, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. Výše trestu nesmí být nepřiměřená trestnému činu.
- Článek 50 zakazuje, aby byl někdo stíhán nebo potrestán v trestním řízení za tentýž čin dvakrát.
A pokud přesto skutečně nastane problém? Kontrolní mechanismy na úrovni EU
Evropský parlament, stejně jako v demokracii, ovládá výkonnou moc, tedy Komisi. V Parlamentu je Výbor pro rozpočtovou kontrolu, který má zajistit řádný dohled nad financemi EU. Tuto skutečnost rovněž sleduje Evropský účetní dvůr a úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Pokud má parlament podezření na nesprávný úřední postup, může zřídit vyšetřovací výbor. Nejpřísnějším prostředkem je odvolání komise. Že to není jen teoretická možnost, se ukázalo v březnu 1999, kdy Parlament přinutil Komisi rezignovat, protože místopředseda přiděloval svým známým dobře placené pozice, pro které nebyli kvalifikováni.
Jedním z úkolů nezávislého Evropského soudního dvora (ESD) je sledovat zákonnost legislativních kroků a aktů všech orgánů EU, které mají právní účinky vůči třetím osobám. Tímto způsobem může Soudní dvůr zkoumat, zda je EU skutečně odpovědná za právní předpisy v jednotlivých oblastech. Například na žádost Spojeného království (které mezitím opustilo EU) soud jednou rozhodl, že zákaz práce v neděli obsažený v nařízení není přípustný. Odůvodnění: Smlouva o EU k tomu nepřenáší na EU žádnou kompetenci.
Právní stát v členských státech EU
Do EU mohou být přijímány pouze státy, které splňují standardy EU v oblasti demokracie a právního státu. Proto byla například přístupová jednání s Tureckem pozastavena na neurčito, protože se země v posledních letech těmto standardům stále více vzdalovala.
V některých zemích EU je právní stát v současnosti ohrožen. Největší nebezpečí spočívá v tom, že vlády přestanou respektovat nezávislost soudnictví. Protože nezávislé soudy jsou nejlepší zárukou obrany právního státu. Evropská komise zveřejňuje každoročně výroční zprávu o právním státu, aby zabránila jeho ohrožení. Sleduje v ní jak pozitivní, tak negativní vývoj v členských státech. Zpráva obsahuje čtyři pilíře: Soudní systém, protikorupční opatření, pluralitu sdělovacích prostředků a institucionální otázky týkající se oddělení státní moci. Zde si můžete stáhnout celou zprávu a analýzy pro jednotlivé země EU z roku 2020.
Co ale nastane, pokud země po vstupu do EU poruší své povinnosti vyplývající ze Smluv EU, zejména v oblasti základních práv a hodnot? V tomto případě je oslovena Evropská komise, která je často označována jako „strážkyně smluv”. Musí zajistit, aby členské státy dodržovaly a uplatňovaly dohodnutá a schválená pravidla.
Zjistí-li se nedostatky, je členský stát požádán, aby je odstranil. Pokud tak stát neučiní, Evropská komise proti němu zahájí řízení kvůli porušení smlouvy. Ve většině případů státy svůj postup napraví. Pokud ne, následuje řízení před Evropským soudním dvorem. Pokud soud potvrdí, že stát porušuje právo EU a stát nezmění své chování, může mu být uložena pokuta nebo penále. To je například případ Německa, které vede s Evropskou komisí již několik let spor kvůli provádění tzv.
Směrnice pro chráněná stanoviště fauny a flóry, jejímž cílem je lepší propojení a ochrana přírodních rezervací v EU. Komise v blízké budoucnosti zahájí řízení pro nesplnění povinnosti. Například v případě Maďarska již ESD odsoudil jak mediální zákon, tak i zákon o vysokých školách, které jsou neslučitelné s právem EU. Vzhledem k tomu, že maďarská vláda si nepřeje provést žádné změny těchto právních předpisů, požádá nyní Evropská komise o řízení před Soudním dvorem, aby Maďarsku uložil sankce.
Jedná-li se o porušení hodnot uvedených v článku 2 Smlouvy o EU, nebo pokud existuje zjevné riziko závažného porušení těchto hodnot, článek 7 Smlouvy o EU stanovuje, že může být uložena nejpřísnější sankce stanovená ve Smlouvě o EU: Práva státu mohou být pozastavena do doby, než bude nedostatek odstraněn. To znamená, že budou pozastaveny finanční prostředky z programů EU a že stát již nebude mít právo hlasovat v Radě ministrů. Všechny závazky, zejména povinnost uhradit svůj příspěvek do rozpočtu EU a povinnost dodržovat všechna přijatá pravidla zůstávají. Tento postup má však nevýhodu: Usnesení, že stát porušuje tyto hodnoty, musí být přijato jednomyslně všemi ostatními státy. To však neplatí, pokud několik zemí nebere ohled na hodnoty vážně a vzájemně se podporuje při hlasování. Proto ještě tento prostředek nebyl v historii EU uplatněn.
O to důležitější je novela, která byla zavedena teprve na začátku roku 2021: Nejsou-li hodnoty a fungující právní stát respektovány, může být stát vyřazen z programů financování EU a k tomu již není nutné jednomyslné usnesení. Jedná se o velmi závažnou sankci, zejména pro ty země, které kvůli své hospodářské situaci dostávají vysoké příspěvky z EU. Maďarsko a Polsko si stěžují na ESD proti tomuto „mechanismu právního státu”, protože není stanoveno ve smlouvách EU.